Mazaný Králíček

Když se Mazaný Králíček chystá na blogu cestovat aneb seriózní přípravy k seriózním článkům

Nedávné zatmění měsíce přineslo mimo spousty fotek našeho souputníka i další zvláštní událost. Extrémně silný příliv u Saint Michel v západní Francii a tak se z tohoto opatství po 18 letech opět stal na pár hodin čistě ostrov, protože byla zatopena i příjezdová výše položená cesta.

Když jsem se na to dívala, vzpomněla jsem si, že jsem vlastně na blogu chtěla psát i o cestování (tedy psát častěji) a zmínit místa, která se mi líbila, nebo byla prostě zajímavá, možná přidat historky a vyloženě králičí tipy, aby to nebylo jen nudná hodina zeměpisu.

Už před časem jsem „zahájila první přípravy“. Protože ale takové články, kde chcete uvést i třeba nějaké praktické seriózní info pro cestovatele na vlastní pěst, zaberou podstatně víc času, než psaní o knihách, o návštěvě kina, nebo o úvahách ze života, tak jsem zatím ve fázi jedna – aneb dívám se na fotky a přemýšlím, o čem psát jako první.

To, že by se na tomhle blogu objevily fotky, mi dnes už přijde skoro revoluční myšlenka ;) (Budeme teď všichni dělat, že jako nevíme, že jsem tady asi tak 100x slíbila, že do článku „Výlet do Osvětimi“ (odkaz na článek ZDE) je doplním co nejdřív.

Ale zpět k přípravám….

Nejdřív trochu rozvedu focení jako takové na našich výletech a dovolených. Z většiny času, pokud se nehecnu a foťák neulovím i já, tak probíhá každý výjezd asi takto. Já zběsile fotím na telefon téměř každou hloupost, pan M. vedle mě vleče zrcadlovku, sem tam vyfotí záběr, který by mohl být dobrý, zajímavý. Pan M. fotí i mě, protože si i po letech myslí, že by to mohlo být dobré a zajímavé. Pan M. nesnáší, když jej někdo fotí. A za tímto účelem mi nechce foťák půjčovat, takže má jen pár fotek z mého telefonu, ještě na půl máznutých… Závěrem tedy je, že to z fotek vypadá, že i na svatební cestu jsem jela asi sama a nechala se občas někde fotit od náhodných kolemjdoucích…

Další důležitá věc - pan M. je estet – zvláště ve focení. Je opravdu trpělivý. Na rozdíl ode mě. Já jsem tvor extrémně netrpělivý, a proto pořizuju tzv. absolutně realistické fotky (můj vlastní terminus technicus ;). Takže když jsem hledala, jaké máme všechny „foto-materiály“ k výletu do Saint Michel, našla jsem doma v PC složku s opravdu krásnými fotkami (jasně, že je fotil pan M.). Byla jsem z toho fakt nadšená.

Pamatuju si totiž, že když jsme tam zrovna tenkrát byli, tak probíhala rekonstrukce a nějaké opravy (máme na to celkem štěstí u památek), kolem opatství stálo plno těžké stavební techniky. Tady na mě ale vyskočilo několik opravdu krásných fotek, na kterých je zachycena pouze ona historická památka ve své plné kráse.

Moje nadšení explodovalo v radostném výkřiku: „Zlati, Ty máš tak krásné fotky! To já je mám všechny s bagrem!“

Ano, takové jsou totiž moje fotky – mám Versailles s jeřábem, Vídeňský Stephansdom zakrytý lešením, stejně jako Notre Dame v Paříži a Saint Michel s bagrem a dalšími vozy ze stavby. Nemám odhodlání hledat správný úhel, abych zachytila jen krásu historie a vynechala nevzhlednou přítomnost v podobě probíhající rekonstrukce. No, alespoň je vidět, kam jdou peníze z fondů na opravu památek Unesco, ne. Protože já to vše pečlivě dokumentuju…kdyby náhodou ;)

Jsem ale moc ráda, že jsem pro blog objevila i něco estetického a lákavého. Přece jen bagr můžete vidět i o něco blíž než na západním pobřeží Francie.

Takže to vypadá, že brzo tady k chození do kina, pouštění filmů, čtení knížek a životních příběhů přibude i něco z králíčkových postřehů z cest a výletů. Samozřejmě, že se těším taky pak na debatu a vaše tipy, nápady, postřehy, které teprve utváří ten správný celek ;)

Vaše Iwi

Děkuju všem moc za všechny komentáře, dělají mi velikou radost ;)