neděle 10. července 2016

Instantní přesycenost


Před pár dny jsem psala na IG, že na mém účtu budou změny – jak do obsahu, tak nastavení (neb nyní už je soukromý). Myslím, že situace je tak nějak víc klidná a jasná, takže dozrál čas k tomu napsat něco víc, což jsem měla stejně v plánu.

Těch důvodů ke změnám je totiž víc, všechny nejsou jen negativní, některé by přišly tak jako tak a možná by to k aktuálním změnám stačilo, ale v celkovém součtu to dneska vypadá ještě kousek jinak.

Předně léto je čas, na který jsem si dlouhodobě plánovala vyřešit některé záležitosti, včetně výletů do Ugandy, byť tedy ne v takovém rozsahu. Důvod je prozaický, léto je čas, kdy mé pracovní okolí psychicky lépe snáší, že tu nejsem každou minutu k dispozici. 

Všechno (nejen Uganda) to ale znamená hodně času navíc, taky energie, financí a psychických sil. Logicky pak člověk začne procházet své možnosti - co je nezbytné, co mu dobíjí baterky a co mu tu energii a čas možná bere až přespříliš. A možná s tím přichází i menší zamyšlení, jaké máme dál cíle, sny, plány, kam jsme chtěli směřovat a kam to vše směřuje v tenhle okamžik. A co je nakonec v životě důležité a jak chceme "spotřebovat svůj čas", který máme.

Tak trochu mi udělalo navíc čáru přes rozpočet, že některé věci se rozjely zcela jiným směrem, než jsem si tak jako vysnila – jak už to bývá. No, co už …

Dalším bodem je, že já si velmi cením svého soukromí. Jestli po něčem netoužím, tak aby mě poznávala každá druhá osoba na ulici. Od začátku blogování jsem tohle měla srovnané, co zveřejnit chci, co ne a musím říct, že na blozích nebylo nijak těžké udržet hranice. Většinou…

Samozřejmě ale existuje nepoměr toho, co na sebe prozradí bloger a co čtenář blogu (a člověk s tím musí počítat). Dneska bych řekla, že u Instagramu je to ještě 100x umocněno. Zvláště když máte veřejný otevřený účet, kde vás na jedno kliknutí vyčenichá kdekdo. 

I když jsem na IG nechtěla dávat víc než kosmetiku a případně upozornění na články či nějaké jiné obecné tipy, člověk se tak nějak nechá trochu strhnout tou rychlou interakcí, která vytváří skrz fotky i víc osobnější dojem sítě. A občas zapomene, že sdílí možná víc a možná i pro někoho, kam to ani směřovat nechtěl.

I když si myslím, že sociální sítě nejsou horší než realita, resp. lidé na nich nejsou horší, než jak se dokáží projevit v běžném životě, přesto cítím, že zrovna na IG je trochu jiná atmosféra. Nebo to možná není ten správný termín.

Sítě jsou takové, jaké si je člověk udělá. A IG mě stál a stojí v tomto ohledu tedy ve srovnání s jinými komunikačními kanály a prostory o dost víc energie a času prakticky od začátku. Což je u záležitosti, která má být mým relaxem, k zamyšlení.

Nechci opomenout, že tady ale nacházím stále i mnoho inspirace a taky příjemné a přátelské, vtipné, inteligentní, milé majitele účtů. Ale i tak ten výsledek není vždy uspokojivý. Zkrátka tahle síť je ringem slepičích gangů víc než kterákoliv jiná (což je pak vůči těm skvělým majitelům účtů až nespravedlivé, že IG má tak špatnou pověst, ale i já si dneska občas říkám, že někdy je ta pověst bohužel zasloužená.)

Další věcí pak je (a na to mě navedla tak trochu Liška svým skvělým článkem ZDE), že věci, které jsem dřív řadu let měla ráda (třeba Makronky ve Francii, nebo sport, tak cítím spíš teď až přesycenost, která mě spíš demotivuje. Takže mi, myslím, prospěje trochu změna přístupu i v tomhle ohledu. A trochu bych si ještě měla pohrát s nastavením. Neb to je čistě můj problém.

Osobnější charakter IG mě ale přivedl k jedné věci - že bych možná chtěla vědět, jak vypadají některé osoby skrývající se za účty v reálném světě. Což nebyl prvotní impulz přímo z mé hlavy, ale nemůžu říct, že by mě nepotěšil a že by mi to nepřišlo jako vcelku fajn nápad. Je to totiž něco zcela jiného, než když bych měla sdílet na otevřeném účtu třeba osobní fotky, které dneska „poučená životem“ nemám ani na soukromých účtech sociálních sítí.

I když v určitých obdobích roku jsou sítě mým pomocníkem v komunikaci se světem, tak je stále vnímám jako jakési šidítko a to i u lidí, které znám osobně. Je to jen náhradní varianta či doplněk k tomu běžnému setkání, těm skutečným zážitkům.

Nechci tedy logicky připustit, aby mi IG zasahoval do života a ukrajoval z něj víc, než je vhodné, zvlášť pokud mám možnost si vybrat mezi realitou a virtuálním světem. Navíc z IG mám poslední dobou spíš pocit stagnace v určitém ohledu. Ne zase všude, ale v něčem ano. 

V neposlední řadě jsem se taky rozhodla pro něco, co je pro mě osobně vysoce důležité. Je to záležitost velmi specifická, ale prozatím víc než soukromá a  hodně přemýšlím nad tím,  jak s tím naložit dál. A to je něco, co možná IG účet ještě v budoucnu ovlivní (a stalo by se tak, i v případě, že by nebyl žádný jiný z výše uvedených důvodů). Proto jsem zvažovala, zda účet na IG už teď nesmazat. Protože i nyní je bohužel prostorem, kam někteří chodí sbírat informace, s kterými nenakládají zrovna v přátelském duchu.

Já rozhodně nejsem povaha, která by se nechala od někoho tlačit do pozice štvané zvěře, dneska už vůbec ne. Vykrádání soukromých fotek, sběr osobních údajů a podobných věcí jsem si zažila ve svém soukromí dost. Stejně tak toho, co pak následuje. Stále běží i policejní vyšetřování na porušení pravomocí veřejného činitele v tomhle ohledu. Ať tady nekritizuju jen IG, jakoby mohl za to, že někteří lidé mají lehce zatemněno a neznají žádné hranice.

Jako dávno dospělá žena pohybující se v určitém prostředí velmi dobře vím, kde mám vytyčené hranice a u těch netoleruju překročení. Vzhledem k tomu, že jsem nikdy necítila a ani necítím zrovna hluboký respekt k jakýmkoliv autoritám (už vůbec ne k těm samozvaným), tak mě dneska takové pokusy spíš přijdou úsměvné, ale někdy taky vcelku otravné, o to víc, když mě okrádají o čas. A to jak v běžném životě, tak v tom virtuálním světě.

Jak už jsem zmínila na IG v postu - nadále se chci víc opět věnovat psaní na blogy, kde je jednodušší držet linii soukromí, časovou náročnost apd. a které mě baví a vidím v tom relax a snad občas i přínosný smysl. S ohledem na to, že v létě budu tak jako tak méně času on-line a postnout článek je zkrátka jednodušší.
Z účtu na IG  si ponechám to dobré jako je inspirace od vás a případné pozvánky na osobní setkání ( nebo jako kontakt pro ty, kterým jsem navrhla setkání zase já.) Stejně tak se nechci zatím vzdát možnosti příležitostně přidat nějaký post, ale spíš jen knihy, kosmetika, případně spojitost s tématy blogů.

Takže to je asi tak vše, co jsem už nějaký čas na srdci. Možná bych přehodnotila věci tak jako tak, jak už jsem psala, jsou věci, které byly v plánu a možná mi do toho života zasáhnout nakonec ještě daleko víc, než si teď myslím, ale na druhou stranu jsou tu věci, které nechci dál přehlížet a je potřeba s tím nějak naložit.

Jedné věci jsem si ale zejména z praxe velmi dobře vědoma, každá taková úvaha o světě, ať už virtuálním či reálném, zamyšlení nad pozitivy a možná hlavně negativy většinou zasáhne nejvíc ty, kteří to nemají zapotřebí, zatím co ti, kterým by menší meditace nad jejich chováním prospěla, se takové věci nikdy nedotknou.

Takže pevně věřím, že ti, s kterými se ve virtuální prostoru setkávám a komunikuju ráda, po přečtení článku nepochybují, že s nimi změny nemají spojitost a dál jsem ráda, že máme tu možnost se sem tam potkat alespoň ve virtuálním světě.

A co vy – taky cítíte někdy podobnou přesycenost? Nebo jak vůbec vnímáte sociální sítě? Taky byste dali přednost setkání u kávy, pokud je na výběr? Nebo vnímáte internet jako moře nepřeberných možností, kde se těch, co nevyhovují, člověk zbavuje snadněji? Občas mám ten pocit, že tohle dneska lidé oceňují na komunikaci nejvíc….

Jako vždy děkuji za všechny zajímavé, vtipné a milé komentáře, dělají mi stejnou radost jako na začátku (jen už to neběhám vydýchat na balkón jako kdysi ten první :D – ale možná je to jen tím, že teď už nemám balkón :D

Vaše Iwi


PS: Příště si dáme nějaké serióznější a zajímavější téma ;)

13 komentářů:

  1. část z nastíněného asi úplně nechápu (resp. pokud tě pronásleduje nějaký psychopat, tak by to smysl dávalo, ale to nevím, jestli jsem nevydedukovala zrovna úplně špatně), ale pokud jde o soc. sítě, rozhodně je beru jako doplněk, raději mám osobní kontakt, ve všem ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. taky jsem to nastíněný úplně nepochopila. mi z toho vylezlo, že je veřejně činná osoba (politik místního významu, třeba starosta) a v rámci předvolebního boje na ni někdo vytahuje kompromitující materiály. což jsem nejspíš vedle. a k otázce... já mám asi ráda oboje. třeba jako sleduji i lidi, se kterými bych na kávičku jít fakt nechtěla, ale online nemám problém a šmíruji ráda.

      Vymazat
    2. Psychopat? :D až tak? Ne, kdybych věděla, že mi někdo tak extrémní dýchá na krk, tak to vážně neřeším v článku na blogísku. :))
      Každopádně reálný svět je lepší zábava :)

      Vymazat
    3. Politik? :D tak to je taky zajímavá dedukce :D trochu začínám závidět ty myšlenkové pochody. :))
      S tím sledováním lidí - jako jasně, že v reálu by si člověk s každým nesedl, ale třeba ke sledování účtů, kde mi autor nevoní, byť třeba i obsah je zajímavý a v podstatě tematicky mi blízký , tak se neumím přemluvit. A zkrátka zcela míjím.

      Vymazat
  2. Řeknu to asi tak, že mě ještě stále dokáže velmi překvapit, co na sebe jsou lidé schopni říct na veřejných internetových profilech. Samotnou mě to ale pravda nějak nedrtí, celý internet je třeba brát spíš s nadsázkou a po malých dávkách, jinak to nedopadá dobře (ať už jde o úchyly, shromažďující informace nebo některými lidmi věčně krmené trolly (které to tím pádem baví ještě víc).)
    Taky každopádně dávám přednost setkání u kávy, protože pravda (a skutečný život) je pořád tam venku. ;))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak teď se mi to smazalo zas, takže naposled :)) máš pravdu, že hranice soukromí je důležitá. Třeba YouTube je v tom ještě dál než ten IG, který k tomu osobnímu směru stahuje.
      Takže je potřeba si to hlídat. Taky nejsem fanda příliš otevřeného soukromí jako je dneska časté.
      Sítě jsou doplněk a takový jim chci dát pouhý prostor. Aby bylo víc času na ty kávy a běžný život.

      Vymazat
  3. Králíčku tak to tam smaž a je po problému, vždyť o nic nejde a inspiraci najdeš i jinde. Pro mě je to jen další z mnoha sítí, kde se směňuje soukromí za lajky. A pak tam někteří očividně chodí kvůli fotkám zadků v zrcadle :D Vážně jedeš do Ugandy? Podívat se na Viktoriino jezero? Já moc toužím vidět velkou "africkou pětku", dokud je to ještě možné, ale jsem zbabělec. Na Afriku jsem moc blonďatá a vůbec nápadná, jednou jsem strávila kvůli přestupu krušné chvíle v Addis Ababa a nos jsem si z letiště vystrčit netroufla :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jee, děkuju :) a omlouvám se, moje chyba - skutečná Uganda by byla určitě zajímavá, cestování je super a tak chodím mlsat k Tobě. Tvoje články čtu pořád moc ráda ! Ale "Moje Uganda" je totiž terminus technicus mého lékaře pro přeplněnou čekárnu trpícími pacošemi. Úplně jsem nějak v článku opoměla to znovu zmínit (neuvědomila jsem si, že jsem o tom psala jen na IG). Čučím teď v nemocnici dost často.
      Já bych do Afriky jet chtěla hodně, ale doma se to nesetkalo zatím s pochopením. A sama samozřejmě tak to nehrozí. Druhá věc je, že po pár dnech na slunci mám taky skoro bílé vlasy, což se ukázalo už v Itálii jako dost omezující v kombinaci s modrýma očima a třeba o Karibiku ani nemluvě. Ale mělo to i pozitiva :)) Takže Ti rozumím.
      Velkou pětku bych taky chtěla vidět, já jsem tedy speciálně zatížená hlavně na slony a šelmy. Ale tohle jsou tak monumentální zvířata, že to musí být zážitek.
      Já teď intenzivně pracuju doma na plánování Izraele, tak doufám, že se podaří vyrazit. Už bysme možná byli dávno i zpět, ale trochu mě brzdí v rozletu zdravotní komplikace. Tak doufám, že mi to nakonec klapne :)

      Vymazat
    2. Tak to je trochu jiná Uganda :D S Itálií máš naprostou pravdu, dost omezující je přesně ten výraz :D Tak ať jsi brzy v pořádku a klapne to :)

      Vymazat
  4. Milá Iwi, úplně tě chápu, ačkoli nás tvoje fanoušky to může mrzet, nedivila bych se, kdybys některé komunikační kanály a sítě třeba úplně smazala. Já jsem byla včera na pokraji smazání soukromého FB účtu. Nakonec jsem si jen zakázala příspěvky na zeď a zakázala kde co, co šlo...strašně se mě ranila blbost některých jedinců, kteří si z jedné věty vydedukují román na pokračování a pak ve vší své blbosti tyto své dedukce prezentují veřejně na mé zdi...a to prosím šlo o hodného člověka, který jen neumí rozlišit svoje fantazie od reality a dále neumí rozlišit informace, které jsou vhodné pro praní na veřejnosti, od informací, které je lepší poslat po soukromé ose... i tak to dokáže napáchat dost škody a ranit. Pokud někdo schválně slídí a škodí, je to úmorné a zbytečné... takže pevné nervy a hodně sil, ať se rozhodneš pro jakoukoli cestu. Koneckonců žádné rozhodnutí nemusí být konečné :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc :) a mrzí mě, že jsi zažila tak nepříjemnou situaci. Protože tohle umí opravdu znepříjemnit čas.
      A rozumím naprosto přesně.

      Těch důvodů je samozřejmě nakonec několik. Některé nejsou nijak dramatické, jako třeba méně připojení a víc reality, které by přišly tak jako tak. A některé další věci mě možná jen zavčasu dovedly k zamyšlení. S chladnou hlavou jsem zhodnotila, že jsem nakonec ale moc ráda, za ten kontakt s lidmi, kteří jsou daleko, ale názorově jsou mi blíž než kde kdo v okolí.

      Takže zkrátka teď je to takhle a co bude dál uvidíme. :)

      Vymazat
  5. Milá Iwi, před několika dny mi kleknul mobil a najednou jsem si po dlouhé době zkusila o kolik víc času a energie najednou mám. Je to úplně neuvěřitelné, kolik mi to žere zdrojů. Minulý týden si ze mě kvůli tomu dělal přítel legraci,že už zjevně sleduji až moc lidí.

    Osobně bych dávala přednost osobním setkáním, ale po několika stěhováních se mi nějak někteří přátelé "poztráceli" a tam, kde teď bydlím, prostě nemám s kým pořádně pokvokat o blbinách. A to je vlastně důvod, proč jsem internetově aktivní...

    Jinak jsem vlastně i ráda, že třeba zase bude trochu víc článků :) Měj se pěkně, Alea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V obojím máš naprosto pravdu. Já si na jednu stranu uvědomuju, že je to neskutečný žrout času (a asi bych měla to omezit, neb pak nestihnu zcela prozaicky jiné dost podstatné věci.) A taky se mi manžel směje (a já zas jemu, když "paří" hry.)
      A současně je to ale fakt prostředek, jak si rychle najít lidi, kteří sdílí stejné zájmy nebo mají rádi podobné věci.
      Naprosto otevřeně musím říct, že co bych za to kdysi dala, když jsem se vrátila po letech do místa, odkud se stihli odstěhovat všichni kamarádi, někteří za studijem, někteří za prací, někteří za partnery a ještě neexistoval ani FB! :D Takže Ti velmi dobře rozumím!

      Tak jako tak, posty, články nějaké budou, ono je pro mě občas teď i jednodušší poslat článek na blog, než být on-line přes den na IG, takže to tak budu kombinovat, jak to půjde :)

      Krásné léto i Tobě. Iwi. :)

      Vymazat