Mazaný Králíček

Králíčkova knihovna – zn. hlavně děsivě :)

Nenechám se odradit neúprosnou statistikou, že články a posty o knihách patří mezi nejméně čtené a jdu směle do toho! ;) Nevšední severská krimi, nový Stephen King, k tomu napětí - takže kdo se nechce nudit na dovolené a nevadí mu, že nepíšu o žhavých novinkách v obchodech, neb knihy si kupuju sama a čtu postupně jak mám čas, tak může pokračovat ;)

Kniha první : V lese visí anděl, autor : Samuel Bjork

Tohle byla po pravdě trochu snaha knihkupce přesvědčit čtenáře zaujatého vůči severským krimi. I když já nejsem přímo zaujatá, abych to uvedla na pravou míru. Já mám sever naopak ráda! 

Každopádně dobrá věc se podařila. Za mě po dlouho době fakt dobrá kniha, kterou bych vám z oblasti krimi skutečně doporučila - nechci psát nadšeně, neb ve spojení s tématem dětských vražd by to znělo dost divně, že. 

Nicméně četla se mi opravdu dobře a rychle. Hlavní postavy vyšetřovatelů mi byly sympatické a měly své kouzlo, což je pro mě důležité, děj měl spád a napětí bylo dávkováno tak akorát. 

Neodpustím si to, ale jednoduše řečeno -  není to tak šíleně překombinované jako jsou příběhy „ala Nesbo“, ale i tak jsem se rozhodně nenudila.

Myslím, že neprozradím moc, když zmíním, že příběh začíná tím, že se v lese najde malá holčička visící na stromě. Jako na jednu stranu chápu, že vražda dítěte je pro nás všechny něco skutečně děsivého. A proto jsem pochybovala chvíli i já sama, zda vůbec knihu číst. Na druhou stranu, zejména když jsem pak procházela letmo net a minirecenze, tak jsem si musela vzpomenout na Amélii z Montmartru. (Jakože když se něco zlého stane starému a ošklivému člověku, tak to tak nevadí? – dost možná téma k zamyšlení.)

Neb vyjma toho, že mrtvé tělo patří dítěti, je to spíš o psychickém napětí, než o hektolitrech krve a prvoplánové popisné brutalitě a nekonečné řadě zápletek s nekonečným množství mrtvol. Taková smyšlená a vyšroubovaná hrubost táhnoucí se 500 stran a 30 cisteren krve mě nebaví. Takže oceňuji, že si Samuel Bjork tohle odpustil. Víte, já ráda nahlížím na temnou stranu světa, ale spíš mě zajímají příčiny, důsledky, mechanismy a prevence, lidská psychika jako taková. Vše ostatní toleruju jen v případě, že je to nezbytnou součástí.

Takže pokud knihy vnímáte podobně, tak na tuhle mrkněte.

Kniha: Bába Motyka, autor: Marko Hautala

Kdo nikdy nečetl nic od Kinga, ať zavře tenhle blog. Ne, dělám si z vás samozřejmě legraci, ale pokud máte rádi takovéto knihy, kdy se mísí napětí, tak trochu nereálný svět s tím zcela obyčejným každodenním, tak tohle může být fajn oddechovka.

Stará legenda, kterou si generace předávají, spousta tajemství, děj v několika časových liniích, který se motá, záhady se kupí, realita se prolíná, napětí stoupá, aby nakonec….

A to si už musíte přečíst.

Jestli je Marko Hautala nový King nevím. Nejsem literární kritik, ale rozhodně takových dobře napsaných knih v tomhle žánru zas tak moc není (nebo spíš autorů, kteří jej umí zvládnout.) Takže ve světle tohoto poznání, pokud nechcete po osmé číst opět Řbitov zvířátek od Stephena Kinga, tak bych vám Bábu Motyku jako knihu doporučila.

Trochu starší kousky pak jsou další dvě – dobrá zpráva je, že určitě už budou v knihovně snadněji k vypůjčení.

Kniha: Pátá žena, autor : Henning Mankell

Opět severské krimi. Zkrátka odříkaného chleba největší krajíc, jak už to tak v životě bývá. Tohle byla moje snaha najít něco jiného, odlišného, lepší…. (než Nesbo). Tak to už do něj ryju neprávem, on za to ani v podstatě nemůže, jen ho bylo příliš a on mě ani před tím neoslnil, přitom ten sever mám jinak tak ráda se vším všudy. Muzika, filmy, knihy, pohádky!

Takže k příběhu, koupila jsem knihu už delší čas zpět, přišla řada na ní až nedávno. Pokud snesete severskou drsnost se vším všudy, tak tohle může být možnost pro vás. Mám ještě nějaké knihy a povídky ve sbírkách a myslím, že s tímhle Mankellem neuděláte chybu.

Napětí, zápletky, zvraty, taky zkrátka dech beroucí brutalita, ale současně sympatická postava vyšetřovatele. Sice v Andělovi se mi líbily hlavní postavy víc, ale ani tady to není vůbec marné.

Příběh je víc propletený a jakoby rozvětvený, což dělá knihu zajímavější a napínavou v každém okamžiku. Nejsou tam nikde takové ty loudavé úseky, kdy máte kvůli nudnému zdlouhavému popisu chuť otočit o dvacet stran dopředu.

Kniha: Plavec , autor: Joakim Zander

Tohle byl kapku impulzivní nákup, kdy jako žhavá novinka mě to zcela minulo a s klidem jsem ji nechala v obchodě a pak jsem ji zmerčila v akci jako nějaký doprodej, tak jsem ji koupila a jako jo, klidně. Nákupu zvlášť se slevou nelituju :D

Různé časové linie mě zezačátku trochu lezly na nervy a občas jsem se večer při menší pozornosti musela vracet, abych se podívala, „v kterém jsem sakra roce a městě“.

Pak když už příběh začal krystalizovat, tak to bylo lepší.

Moc se mi na té knize líbilo, jak vystihuje některé mechanismy některých institucí. Nejen EÚ, ale tak obecně, nedělejme si iluze, že jinde mají trávu zelenější.

A taky vyřešení je vcelku chytré, takže ano – přečtěte si to, nikdy nevíte, kdy se vám budou vyjednávací schopnosti hodit :D

A samozřejmě ten hlavní příběh, kdy otec jede zachránit svou dceru přes půl světa, která se dostane do problémů tak trochu jak slepý k houslím a během okamžiku se ocitá v pozici zločince na útěku napříč Evropou.

Co se postav týče, tak hlavní ženskou postavu Klaru jsem si oblíbila, protože ji měli rádi ostatní postavy kolem a ty měly často něco do sebe a u některých bylo škoda, že tam nemají větší roli místo tak trochu bezvýrazné Kláry.

I tak ale knihu můžu opět doporučit, za předpokladu, že máte rádi krimi a napětí ;)

Tak a to je vše ;)

Co vy a knihy? Máte v létě více času na čtení?  Co vás třeba jako kniha teď zaujalo? ;)

Děkuji jako vždy za všechny komentáře, stále mi dělají velkou radost ;)

Vaše Iwi