sobota 29. listopadu 2014

Mít hranice

Lidé a život jsou můj nevyčerpatelný zdroj k úvahám. Dnes vám budu psát o něčem, co se vám možná nebude zprvu tak líbit, ale pokud máte ve svém okolí nějaké ty zlobry, co z vás vysávají energii, snad vás to navede správným směrem, na jehož konci čeká klidnější, šťastnější a spokojenější život s méně zlobry kolem. (Pokud už takový máte, tak klidně dnešní článek přeskočte ;)

Dnešní článek není žádný bestseller ve smyslu Tajemství. Záleží jen a jen na vás, zda do cíle dorazíte. A zrovna říkám, že to nebude hned a ani to nebude úplně snadné. 

Často si lidé říkají, proč je kolem nich tolik zlých lidí, proč si tolik lidí k nim dovolí se chovat zle až doslova krutě, říct jim tak drsné slova, kterými jim záměrně ubližují, proč si dovolí udělat někdy věci, nad kterými zůstává rozum stát. A proč to dělají právě jim a k jiným se umí chovat hezky. 

Často, jste-li tím, koho ve větší míře okolí takhle trápí, snažíte se najít chybu u sebe, přesněji domníváte se, že se málo snažíte, že možná nejste dostatečně milí, hodní, pracovití, nekonfliktní, klidní, obětaví, dostatečně dobří, ale když se budete víc snažit, že se to určitě zlepší a lidé vás začnou mít rádi.

CHYBA, přátelé! Oni se k vám tak zle chovají jednoduše proto, že jim to ve své nekonečné dobrotě dovolíte. Každý k vám zajde tak blízko a ublíží vám právě tolik, kolik vy mu dovolíte. Protože vaše okolí, tedy to které je k vám tak zlé, si o vás jednoduše myslí, že si do vás kopnout může, protože vy se neumíte bránit, jste takový roztomilý, bezbranný plyšový medvídek, s kterým si můžou dělat, co chtějí. Vaše nastavení hranic je jednoduše v mnoha oblastech benevolentní. Braňte proto své území…..území vaší duše…… patrně to za vás nikdo jiný pravidelně dělat totiž nebude. 

Podívejme se třeba na to do říše zvířat – co udělá zvíře, když cítí hrozbu, cítí, že mu někdo chce ublížit? Zváží rychle možnosti a podle situace se buď naježí, vytáhne drápy, vycení zuby, aby dostatečně varovalo protivníka, aby přestal, nebo uvidí…….. A nebo je protivník nad jeho síly a zvíře se stáhne k ústupu. 

Převedeno do lidské řeči, když do ženy bude rýpat ve tři ráno někde na opuštěné ulici opilý blbec – kašle na to, bere okamžitě taxi a odjíždí. Myslí si něco o pitomci, ale neriskuje zbytečně. 

Ale když se do vás začíná navážet kamarádka, příbuzný, partner a nebo i soused – klidně vystrčte drápy a ukažte mu, že takhle se kriket zkrátka nehraje ;) VY NEJSTE LECKDO, ALE NĚDKO. Ať už jste muž či žena. S vámi se takhle bavit nebude. Je-li dotyčná osoba arogantní, nejednejte s ní za každou cenu v rukavičkách, nastavte jí zrcadlo její vlastní tváře. Znáte to přísloví: „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“ S nadhledem, pokud možno klidem, ale důrazně. Uvidíte, že i méně chápaví jedinci to po čase pochopí a rozmyslí si, zda znovu začnou útočit.

Držet si své pozice a neustupovat z nich. Není na tom vůbec nic špatného, nebojte se o svou karmu, jen proto, že budete na někoho důrazní. Nedělá to z vás špatného člověka.  

Není v našich silách ze života vystrnadit všechny skutečně zlé lidi, ale příště možná projdete jen kolem mlčícího souseda…… už nebudou žádné urážky, poznámky….. kecy v kleci….. Příště možná kamarádka jedovatou poznámku radši spolkne.

Časem začnete možná i vyzařovat určitou auru „téměř nedotknutelnosti“ (téměř – neb blbost je, přátele, na rozdíl od krásy skutečně věčná). Eliminujete počet hlupáků, kteří by se k vám jinak stahovali jako můry za světlem, za účelem „kopnout si“. 

Častou oblastí, kde k sobě táhneme tyhle typy jsou partnerské vztahy, kdy už na začátku jde poznat, kdo koho jednou bude více méně ovládat, drtit a manipulovat, kdo bude mít navrch a kdo bude štvaná oběť. Pokud nevyznáváte SM vztahy, dál od takových partnerů (ať už jsou to muži nebo ženy.) Znáte ten paradox života, že ty nejvíc hodní kluci chodí vždycky s tou největší sviní z okolí? ;) Tak to je přesně ono.

No, nic ….. zpět k tématu …… ;)

V soukromé oblasti života je to o kousek lepší, než třeba v pracovní, co se týče řešení. Je dobré si uvědomit, že ale obětí nemusíme být v žádné, jen to chce být aktivní a možná změnit přístup, vystoupit z role beránka. 

K soukromí bych řekla, že tam si můžeme trochu vybrat, koho si do života vpustíme a jak blízko a koho už ne, zvlášť pokud jsme už dospělí. Vím, není to zadarmo, není to lehké, ale za ten klid, ušetřené nervy a pohodu to stojí. Není nutné hned pálit mosty, občas pomůže mít jistý odstup, odstěhovat se, na čas se nevídat, odpočinout si od sebe, případně si setkání dávkovat ve snesitelné délce a počtu. Už jen fakt, že nebudete prožívat to napětí každý den, nebo zkrátka tak často, vám hodně pomůže. Časem si člověk má možnost vyčistit hlavu, utřídit myšlenky, získat nadhled a možná i dost sil a rozhodnosti k jiným dalším krokům.

A tady musím říct ještě jednu věc – uvědomte si, jak se chováte vy k lidem, které máte rádi, na kterých vám záleží. Rozmazlujete je? Berete na ně ohledy? Nechcete je zbytečně trápit, zatěžovat, stresovat? Nejděte si nového nejlepšího přítele a to nejpozději ihned. Koho? SEBE. A k němu (k sobě) se takto hezky a ohleduplně chovejte v první řadě. Uvědomte si, že nikdo z nás nedostal do vínku bojový úkol tady být proto, aby ostatní měli pohodlný život, hromosvod pro své životní nezdary, boxovací pytel pro zvládání stresu, když se nedaří. Uvědomte si, že nejste žádný spasitel, kterému bylo určeno, že jeho hlavním posláním je trpět za hříchy jiných.

Nad každou situací přemýšlejme, zda nás okolí jen nevyužívá. Časem uvidíte ty drobné nuance, kdy opravdu přítel, nebo někdo blízký žádá o pomoc, či laskavost a kdy nás někdo cíleně využívá. Nebojte se ptát se v duchu sám sebe, zda dotyčný pro vás taky dokáže jako přítel zafungovat. Pomůže vám to určit, zda ten vztah není jednostranný. Nedovolte ze sebe dělat sluhu, či dokonce otroka bez jakýchkoliv práv.

Nastavte si své hranice, vyfiltrujte nepřátele, proberte stávající kontakty, přemýšlejte a buďte nadmíru opatrní u těch nových, odsuňte jedovaté jazyky do zóny X, kde vám nemůžou ubližovat a až načerpáte dost sil, začněte se bránit, nastavujte jim zrcadlo jako Perseus kdysi zlé Medúse, časem z vás bude cítit vnitřní síla a odhodlání poprat se o své místo na slunci a takových nových zmetků se ve vašem okolí bude pohybovat méně, nebo alespoň jejich reakce nebudou už tak zraňující. 

Vím, že příbuzné si nikdo nevybíráme a podle toho to občas taky vypadá, že ;) , neberme to jako neměnný fakt, jako něco, co nelze změnit do konce života. Vždy máme možnost volby, jen to není předloženo na zlatém podnose vznášejícím se na růžovém obláčku. Prozkoumejte hodnotu vztahu na miskách vah. Bere víc než dává? Nechali bychom svého nejlepšího přítele takto trápit, využívat a urážet od strejdy Pepina či tetičky Rózy? Ne? Tak proč to dovolíme vůči sobě, hm?

Další skupinku, tedy přátele si sice vybíráme, ale lidé se časem mění a vybarvují. To je život, přátelé. Někdy vás někdo může nemile a tvrdě překvapit i po 20ti letech klidu a harmonie. Jenže ono když se pak nad tím zamyslíte, tak to bylo takové vždycky – dotyčný byl vždy sobecký, vždy tak trochu na peníze, vždy tak trochu nepřejícný, závistivý…. Možná v legraci, možná jen tenkrát neměl co tolik závidět, možná ve vaší touze sebeobětovat se jste jeho sobectví nevnímali tak tvrdě…… Smiřte se s tím, že život dal, život vzal….. Na zemi je téměř 7 miliard lidí, těch dobrých, fajn pohodových osob je většina, jen blbci jsou víc vidět, jak už jsem psala.

A partneři – to je ta nejvyšší kategorie. Znáte ty vtipy, jak manžel či manželka tomu druhému skrátili život o 20let? Vychází to ale z reality. Výběr partnera není banalita. A dneska je to jaksi čím dál složitější.

Vím, že samota je zlá, ale radši vezměme ten čas jako možnost poznat sebe sama, utřídit si životní priority, touhy, možnosti, někam se posunout, než se nechat vysávat od energetické pijavice, která má minimální sebevědomí a maximální touhu si léčit své mindráky na vás.

Každý člověk políbí za život víc žab než princů či princezen. Že se nedaří momentálně najít toho pravého či pravou, to neznamená, že je všem dnům konec. Ani to neznamená, že princezny a princové nejsou, že není možné najít normální, inteligentní milující bytost, která ne že vás bude akceptovat takové, jací jste – proč dělat kompromisy? Ona vás bude skutečně milovat právě takové. Vaše vlasy, vaše oči, vaše pleť, vaše nohy, váš zadek, vaše tělo, vaše vlastnosti, vaše schopnosti, vaše životní názory a postoje, vaše životní cíle, to bude přesně to, co má ve svém žebříčku na stupínku TOP.

A vy přece jste TOP, pamatujte, že nejste leckdo, ale NĚKDO ;) Vy si právě takovou lásku zasloužíte. Nebo byste něco tak hezkého svému nejlepšímu příteli nedopřáli?




2 komentáře: