Mazaný Králíček

Výlet do Osvětimi + praktické tipy

Foto: Hlavní brána do koncentračního tábora Auschwitz I

Pokud plánujete se podívat do nejznámějšího koncentračního tábora, tak mám tady pro vás pár postřehů a informací. My jsme byli s manželem v Osvětimi soukromě autem, takže pokud jedete na nějaký hromadný zájezd busem, kde máte vše zajištěno, nevím, na kolik vám postřehy k něčemu budou.

Foto: Jeden z cihlových bloků v táboře Auschwitz I

Možná už něco málo víte, možná ne. Já se to pokusím vzít tak nějak celkově, abyste si udělali představu a mohli si výlet dobře naplánovat a zorganizovat, což je v tomhle případě vážně základ úspěchu, že z toho budete vůbec něco mít...

Foto: Jeden z cihlových bloků v táboře Auschwitz I

Takže Osvětim se nachází na jihu Polska, několik kilometrů severně od střetu česko-slovenské hranice. Pokud to máte z ruky, tak ideální je dorazit alespoň někde poblíž Osvětimi den předem, přespat a vyrazit pak hned ráno do tábora. My se zdrželi několik dní, tábory jsme procházeli 2 dny.

Foto: Jeden z cihlových bloků v táboře Auschwitz I

Samotné koncentrační tábory se nazývají Auschwitz I a Auschwitz II Birkenau. Původně v této oblasti bylo více táborů, převážně pracovních, já budu psát pouze o Auschwitz I a o Birkenau, kde probíhají prohlídky.

Foto: stálá expozice - oblečení vězňů

Prohlídka samotná začíná v Auschwitz I, kde u kasy dostanete při vstupu sluchátka, ve kterých pak celou prohlídku dobře slyšíte výklad průvodce (i v případě, že vám průvodce už „uteče“ do druhého bloku). Jinak průvodce vás provádí po obou táborech. Doporučuji vyrazit do tábora ke kase fakt hned ráno, ideálně abyste tam tak na 9tou hodinu nejpozději už byli, protože za prvé je tu neustále plno turistů, mraky autobusů přijíždí téměř nonstop a před polednem se tvoří velké fronty a odpoledne už samotné tábory praskají ve švech, protože po 14 hodině, někdy až v 14.30 začínají prohlídky bez průvodce, to znamená, že se po táborech motá prostě mraky lidí neorganizovaně a tak trochu zmateně ;)

Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I

Čímž se dostávám k další důležité věci – prohlídky jsou buď s průvodcem a do té cca 14 hodiny si do Auschwitz I jinak ani nedostanete, nebo bez průvodce a to tedy můžete takovou vstupenku zakoupit až odpoledne. Vstupenka zakoupená u kasy Auschwit I se vztahuje na oba tábory, které leží od sebe asi 3 km a mezi nimi funguje autobusová kyvadlová doprava, která vás převeze tam i zpět, což je už v ceně vstupného.

Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I

Prohlídky s průvodcem jsou v různých jazycích, včetně češtiny. Ovšem pozor, pokud vás není dost, tak se česká prohlídka nekoná vůbec. Je dobré se mrknout na net, často tam píší ostatní Češi, kteří se tam chystají a nabízí volné místo ve skupince s českým průvodcem. Prakticky kdykoliv, kdy dojdete ke kase, jsou ale na výběr minimálně prohlídky v angličtině a polštině, které začínají prakticky za pár minut po zaplacení, takže žádné dlouhé čekání. Polštině je poměrně dobře rozumět, takže záleží na vás, co zvolíte.

Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I

Chtěla bych vás upozornit, že samotná prohlídka trvá 4 až 4,5 hodiny a probíhá ve velmi svižném tempu po celou dobu. V táborech a objektech není vždy povrch zrovna rovný a nachodíte se poměrně dost a navíc celkem rychle, rozhodně si tedy vezměte dobré boty.

Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I - foto vězňů - muži

Takže zpět k Auschwitz I, sluchátka máte i svého průvodce a vyrážíte do tábora. První procházíte onou známou bránou s nápisem „Arbeit macht frei“ a vcházíte do jednotlivých bloků, tedy domů, kde jsou různé expozice.

Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I - popel vězňů, který se podařilo zachránit při osvobození tábora

Auschwitz I je rozlohou menší, zachovalejší a právě zde budete mít možnost vidět jediné zachované krematorium včetně pecí a projdete si přímo plynovou komorou. Jedná se o krematorium č. 1, další čtyři se nachází v druhém táboře, který je několikanásobně větší, ale ani jedno z krematorií se tam nezachovalo v původním stavu.

Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I - odebrané hračky a dětské oblečení 

V Auschwitz I vás čeká např. expozice různých zabavených a tematicky roztříděných předmětů jako je prosklená chodba plná tisíců pánských bot a na protější prosklené stěně se nachází dámské boty. Nechybí ani dětské… .

    Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I - odebrané botičky

Velká expozice pravých lidských vlasů a tkané látky, která se z vlasů vyráběla. (Zde se nesmí fotit ani natáčet).

Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I - asi nejznámější botička na světě a patrně nejčastěji fotografovaný exponát obou táborů

K focení bych napsala toto – na většině míst se natáčet smí a fotit, obecně to platí pro oba tábory, pouze některá místa mají omezení a to z důvodu piety, kde přesně se nesmí točit či fotit, tam vás průvodce upozorní a před vstupem na místo je zde vždy cedule. Samozřejmě se najdou lidé, kteří fotí všechno, zákaz – nezákaz. Nikdo jim hlavu neutrhl, je asi na každém, co považuje ještě za normální.

Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I - odebrané brýle

Mnoho míst, která se nesmí z pozice turisty fotit, tak mají oficiální fotografie na internetu, takže pokud prahnete po tom, mít obrázek onoho místa, doporučuji spíš google, než být za burana.

Foto: bloky v táboře Auschwitz I - cestou ke krematoriu a šibenici

V Auschwitz I taky uvidíte oblečení, množství jídla, které měl vězeň na den – bylo ho tak málo, že do 4 měsíců by člověk zemřel, pokud by si nesehnal jídlo „navíc“, taky uvidíte mnoho fotek a i pokud téma dobře znáte, tak se určitě dovíte nějaké zajímavosti. Je zde dochovaná i původní šibenice a taky známý blok č. 11 s podzemními celami, samotkami, kde se nedalo stát, sedět ani ležet a známou stěnou smrti, u které byli vězni popravování. Zde byli umístěni vězni plánující útěk či konspiraci proti nacistům.

Foto: vnitřní cesta v táboře Auschwitz I směrem ke krematoriu a šibenici

K bloku č. 11 bych zmínila, že pro mě osobně to bylo nejsilnější místo z celé prohlídky. Ve sklepním prostoru se zde nachází cely, ve kterých byli vězni drženi a kde se poprvé zkoušel známý Cyklon B. Při této „zkoušce“ si Rudolf Höss nasadil plynovou masku, aby mohl zde účinky plynu pozorovat z blízka přímo na umírajících vězních.

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - hlavní brána

Z bloku č. 11 projdete táborem, končíte prohlídkou plynové komory a krematoria č. 1, následně se přesouváte zpět před tábor na parkoviště, kde vás kyvadlová doprava převeze do druhého tábora Auschwitz II Birkenau.

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - pohled od místa, kde hrával orchestr vězňů na vyhořelé bloky směrem k hlavní bráně, dominují zde jen zachovalé komíny a kamna

Birkenau je opravdu obrovský tábor a tady bych chtěla upozornit, že i zde jsou zajímavé expozice - zejména si projděte výstavu dochovaných fotografií zde zavražděných lidí, která se nachází v budově za ruinami krematorií v komplexu bývalých umýváren a desinfekčních prostor. Důvod, proč na to upozorňuji je, že Birkenau s vámi průvodce prakticky jen proletí v těch hlavních bodech, vzhledem k rozloze tábora to chápu, ale zase když už jste tu, je škoda si vše neprohlédnout.

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - železniční vagón používaný při transportech do tábora

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - koleje vedoucí ke krematoriu

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - pohled na reprodukci dřevěných bloků, vzadu pouze zachované komíny po velkém požáru

Varianta č. 1 je, že po ukončení prohlídky v Birkenau zůstanete a vše si v klidu ještě sami projdete a následně se vrátíte kyvadlovkou k parkovištím u Auschwitz I, což ničemu nevadí. Nebo možnost č. 2, že se sem vydáte další den dopoledne – do Birkenau se neplatí extra vstup a nikdo vám nic neřekne. Záleží jen na tom, kolik vám po 4 hodinách pobíhání zbývá pozornosti a energie.

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - ruiny krematória

Jedna taková věc – do Birkenau nechtějí příliš pouštět turisty se zavazadly na zádech (s batohy). Je klidně možné, že vás pošlou zpět, abyste si batoh šli někde odložit. U skupin s „originál“ průvodcem přímo od provozovatelů se to tolik neřeší, ale u jednotlivců, nebo hromadných výprav, kteří dojeli na místo svým busem a se svým průvodcem, tam vás pošlou zpět ve většině případů. Nemá vůbec cenu s „ochrankou“ na tohle téma diskutovat. Pokud cestujete po památkách apd., víte, že tohle bezpečnostní opatření funguje na místech, kde je hodně lidí a hrozí, že batohem „někoho sejmete“ a on se zraní.

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - ruiny dalšího krematoria vyhozené jako samotáž sonderkomandem vězňů pracujících u pecí, při této akci zde vězni ukryli i záznamy o nacisty provedených vraždách v táboře a tyto pak posloužili jako hlavní materiál v následných soudních procesech po válce. 

Jen v rychlosti k Auschwitz II Birkenau. Prohlídka začíná na železničním nástupišti, kam přijížděly „dobytčáky“ především s transporty židovských obyvatel různých států. Zde proběhla selekce, většina šla rovnou do plynových komor (až 90%), komory se nacházely na konci nástupiště vedle krematorií, popel se pak sypal po okolních polích.

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - Pomníky označující jámu, kde jsou dodnes úlomky kostí, které se nedařilo během válečných let spálit v kremačních pecích, jáma je dnes zatopená vodou

V táboře žilo současně cca 90 000 vězňů. Kolik zde přesně zemřelo lidí, tak se neví, je to ale minimálně 1,5 milionů a dle odhadů je to až 4,5 mil. lidí, jelikož při útěku nacisté zničili mnoho záznamů a krematoria a plynové komory vyhodili do povětří, můžeme konečný počet jen odhadovat.

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - Památník na místě, kde byla krematoria, plynové komory a také blok dr. Mengele, desky jsou v mnoho jazycích

Auschwitz Birkenau není tak zachovalý jako Auschwitz I, ani vás zde nečekají žádné velké expozice. To čím tohle místo návštěvníka ohromí, je jeho neskutečná rozloha a jeho propracovaná mašinérie smrti, kdy si s průvodcem projdete cestu po železničním náspu k ruinám plynových komor a krematorií. Tak jako kdysi miliony jiných, kteří zahynuli následně v komorách.

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - zděné baráky (bloky), kde spali vězni

Za zmínku stojí komplex dochované umývárny a vystavených fotek. V místě, kde působil MUDr. Mengele a dělal své známé pokusy na dvojčatech, je postaven památník. Vedle krematoria č. 2 uvidíte větší jámu v zemi, zalitou podzemní vodou, nachází se u ní čtyři černé kamenné pomníky. Do této jámy vhazovalo Sonderkommando úlomky kostí, které v pecích neshořely. Tábor je pomyslně rozdělen kolejemi na dvě části, na jedné straně stojí cihlové baráky a na druhé vidíte jen komíny a základy, jedná se o zbytky původních dřevěných baráků. Při odchodu nacisté tábor celý zapálili i s živými vězni uvnitř baráků. Tahle obrovské „pole komínů“ je obrovským mementem.

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - kamna v blocích, v kterých se ale nikdy netopilo

Jen taková zajímavost, v kamnech se v barácích nikdy ve skutečnosti netopilo, protože nebylo většinou čím a navíc ta malá kamna ani nebyla schopná tak velké budovy vyhřát.

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - záchody, už "vylepšené" - betonové

V první řadě u brány můžete navštívit repliky dřevěného domku, taktéž se podívat na běžné umývárny a toalety (pokud se tak dá říkat hlubokému rigolu v zemi, který je přikryt betonovou deskou s kruhovými otvory, nasázenými tak blízko sebe, že to je neuvěřitelné.) Ani se nechce věřit, že se jedná už o „vylepšenou verzi“ záchodků. Původní byla jen hlubší nezakrytá jáma - rigol, do které často někdo spadl a nebylo příliš šancí se odtud dostat a tak nešťastník zde často nakonec zemřel.

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - barák (blok), kde spali vězni

Je krutou pravdou, že v táboře zkrátka byl každý sám za sebe a příliš pomoci od druhých člověk nemohl čekat.

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - nápis na zdi v baráku, kde vězni spali

Po celém táboře jsou informační cedule, kde je vše podstatné uvedeno vždy v několika jazycích. Můžete si tak najít blok, kde se prováděly sterilizace, nebo vás průvodce vezme do obdoby bloku smrti. Zde čekaly ženy, které byly už příliš slabé, staré či nemocné na to, aby pracovaly a bylo tedy rozhodnuto o jejich likvidaci. Z důvodu zaneprázdnění sonderkommanda, které pracovalo na nově přijatém transportu, tak musely ženy čekat na svůj definitivní konec bez jídla, pití na holé zemi i několik dní, než jejich těla byla zpopelněna. Byť zde není příliš k vidění, krom klasického vězeňského bloku a trávníků na „nádvoří“, je to místo velmi zvláštní atmosférou.

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - replika dřevěných baráků, kde spali vězni

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - dvůr zdánlivě obyčejný, ale zde zemřelo zejména mnoho starých, nemocných a slabých žen pomalou a vyčerpávající smrtí přímo venku na holé zemi - bez jídla, bez vody, bez ošetření... jen čekání na smrt...

Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - vstup na dvůr odkud vedla jedna jediná cesta - po pomalé smrti do krematoria

Za sebe bych mohla říct, že i když člověk přečte mnoho knih, vidí mnoho dokumentů a filmů na tohle téma, nic tak neumocní zážitek, nespojí vám informace dohromady s pocity, jako právě návštěva táborů v Osvětimi. Až na vlastní oči a na vlastní nohy pocítíte jak šílená a monstrózní (v tom nejhorším slova smyslu) tahle celá záležitost byla.