Výlet do Osvětimi + praktické tipy
Pokud
plánujete se podívat do nejznámějšího koncentračního tábora, tak mám tady pro
vás pár postřehů a informací. My jsme byli s manželem v Osvětimi soukromě
autem, takže pokud jedete na nějaký hromadný zájezd busem, kde máte vše
zajištěno, nevím, na kolik vám postřehy k něčemu budou.
Možná
už něco málo víte, možná ne. Já se to pokusím vzít tak nějak celkově, abyste si
udělali představu a mohli si výlet dobře naplánovat a zorganizovat, což je v tomhle
případě vážně základ úspěchu, že z toho budete vůbec něco mít...
Foto: Jeden z cihlových bloků v táboře Auschwitz I
Takže Osvětim se nachází na jihu Polska, několik kilometrů severně od střetu česko-slovenské hranice. Pokud to máte z ruky, tak ideální je dorazit alespoň někde poblíž Osvětimi den předem, přespat a vyrazit pak hned ráno do tábora. My se zdrželi několik dní, tábory jsme procházeli 2 dny.
Foto: Jeden z cihlových bloků v táboře Auschwitz I
Foto: stálá expozice - oblečení vězňů
Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I
Čímž se dostávám k další důležité věci – prohlídky jsou buď s průvodcem a do té cca 14 hodiny si do Auschwitz I jinak ani nedostanete, nebo bez průvodce a to tedy můžete takovou vstupenku zakoupit až odpoledne. Vstupenka zakoupená u kasy Auschwit I se vztahuje na oba tábory, které leží od sebe asi 3 km a mezi nimi funguje autobusová kyvadlová doprava, která vás převeze tam i zpět, což je už v ceně vstupného.
Prohlídky
s průvodcem jsou v různých jazycích, včetně češtiny. Ovšem pozor,
pokud vás není dost, tak se česká prohlídka nekoná vůbec. Je dobré se mrknout
na net, často tam píší ostatní Češi, kteří se tam chystají a nabízí volné místo
ve skupince s českým průvodcem. Prakticky kdykoliv, kdy dojdete ke kase,
jsou ale na výběr minimálně prohlídky v angličtině a polštině, které
začínají prakticky za pár minut po zaplacení, takže žádné dlouhé čekání.
Polštině je poměrně dobře rozumět, takže záleží na vás, co zvolíte.
Chtěla bych vás upozornit, že samotná prohlídka trvá 4 až 4,5 hodiny a probíhá ve velmi svižném tempu po celou dobu. V táborech a objektech není vždy povrch zrovna rovný a nachodíte se poměrně dost a navíc celkem rychle, rozhodně si tedy vezměte dobré boty.
Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I - foto vězňů - muži
Takže zpět k Auschwitz I, sluchátka máte i svého průvodce a vyrážíte do tábora. První procházíte onou známou bránou s nápisem „Arbeit macht frei“ a vcházíte do jednotlivých bloků, tedy domů, kde jsou různé expozice.
Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I - popel vězňů, který se podařilo zachránit při osvobození tábora
Auschwitz I je rozlohou menší, zachovalejší a právě zde budete mít možnost vidět jediné zachované krematorium včetně pecí a projdete si přímo plynovou komorou. Jedná se o krematorium č. 1, další čtyři se nachází v druhém táboře, který je několikanásobně větší, ale ani jedno z krematorií se tam nezachovalo v původním stavu.
V Auschwitz
I vás čeká např. expozice různých zabavených a tematicky roztříděných předmětů jako
je prosklená chodba plná tisíců pánských bot a na protější prosklené stěně se
nachází dámské boty. Nechybí ani dětské… .
Velká
expozice pravých lidských vlasů a tkané látky, která se z vlasů vyráběla. (Zde
se nesmí fotit ani natáčet).
Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I - asi nejznámější botička na světě a patrně nejčastěji fotografovaný exponát obou táborů
K focení bych napsala toto – na většině míst se natáčet smí a fotit, obecně to platí pro oba tábory, pouze některá místa mají omezení a to z důvodu piety, kde přesně se nesmí točit či fotit, tam vás průvodce upozorní a před vstupem na místo je zde vždy cedule. Samozřejmě se najdou lidé, kteří fotí všechno, zákaz – nezákaz. Nikdo jim hlavu neutrhl, je asi na každém, co považuje ještě za normální.
Foto: stálá expozice v táboře Auschwitz I - odebrané brýle
Mnoho míst, která se nesmí z pozice turisty fotit, tak mají oficiální fotografie na internetu, takže pokud prahnete po tom, mít obrázek onoho místa, doporučuji spíš google, než být za burana.
Foto: bloky v táboře Auschwitz I - cestou ke krematoriu a šibenici
V Auschwitz I taky uvidíte oblečení, množství jídla, které měl vězeň na den – bylo ho tak málo, že do 4 měsíců by člověk zemřel, pokud by si nesehnal jídlo „navíc“, taky uvidíte mnoho fotek a i pokud téma dobře znáte, tak se určitě dovíte nějaké zajímavosti. Je zde dochovaná i původní šibenice a taky známý blok č. 11 s podzemními celami, samotkami, kde se nedalo stát, sedět ani ležet a známou stěnou smrti, u které byli vězni popravování. Zde byli umístěni vězni plánující útěk či konspiraci proti nacistům.
Foto: vnitřní cesta v táboře Auschwitz I směrem ke krematoriu a šibenici
K bloku
č. 11 bych zmínila, že pro mě osobně to bylo nejsilnější místo z celé prohlídky.
Ve sklepním prostoru se zde nachází cely, ve kterých byli vězni drženi a kde se
poprvé zkoušel známý Cyklon B. Při této „zkoušce“ si Rudolf Höss nasadil plynovou masku, aby mohl zde účinky
plynu pozorovat z blízka přímo na umírajících vězních.
Z bloku č. 11 projdete táborem, končíte prohlídkou plynové komory a krematoria č. 1, následně se přesouváte zpět před tábor na parkoviště, kde vás kyvadlová doprava převeze do druhého tábora Auschwitz II Birkenau.
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - pohled od místa, kde hrával orchestr vězňů na vyhořelé bloky směrem k hlavní bráně, dominují zde jen zachovalé komíny a kamna
Birkenau je opravdu obrovský tábor a tady bych chtěla upozornit, že i zde jsou zajímavé expozice - zejména si projděte výstavu dochovaných fotografií zde zavražděných lidí, která se nachází v budově za ruinami krematorií v komplexu bývalých umýváren a desinfekčních prostor. Důvod, proč na to upozorňuji je, že Birkenau s vámi průvodce prakticky jen proletí v těch hlavních bodech, vzhledem k rozloze tábora to chápu, ale zase když už jste tu, je škoda si vše neprohlédnout.
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - železniční vagón používaný při transportech do tábora
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - koleje vedoucí ke krematoriu
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - pohled na reprodukci dřevěných bloků, vzadu pouze zachované komíny po velkém požáru
Varianta č. 1 je, že po ukončení prohlídky v Birkenau zůstanete a vše si v klidu ještě sami projdete a následně se vrátíte kyvadlovkou k parkovištím u Auschwitz I, což ničemu nevadí. Nebo možnost č. 2, že se sem vydáte další den dopoledne – do Birkenau se neplatí extra vstup a nikdo vám nic neřekne. Záleží jen na tom, kolik vám po 4 hodinách pobíhání zbývá pozornosti a energie.
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - ruiny krematória
Jedna taková věc – do Birkenau nechtějí příliš pouštět turisty se zavazadly na zádech (s batohy). Je klidně možné, že vás pošlou zpět, abyste si batoh šli někde odložit. U skupin s „originál“ průvodcem přímo od provozovatelů se to tolik neřeší, ale u jednotlivců, nebo hromadných výprav, kteří dojeli na místo svým busem a se svým průvodcem, tam vás pošlou zpět ve většině případů. Nemá vůbec cenu s „ochrankou“ na tohle téma diskutovat. Pokud cestujete po památkách apd., víte, že tohle bezpečnostní opatření funguje na místech, kde je hodně lidí a hrozí, že batohem „někoho sejmete“ a on se zraní.
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - ruiny dalšího krematoria vyhozené jako samotáž sonderkomandem vězňů pracujících u pecí, při této akci zde vězni ukryli i záznamy o nacisty provedených vraždách v táboře a tyto pak posloužili jako hlavní materiál v následných soudních procesech po válce.
Jen v rychlosti k Auschwitz II Birkenau. Prohlídka začíná na železničním nástupišti, kam přijížděly „dobytčáky“ především s transporty židovských obyvatel různých států. Zde proběhla selekce, většina šla rovnou do plynových komor (až 90%), komory se nacházely na konci nástupiště vedle krematorií, popel se pak sypal po okolních polích.
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - Pomníky označující jámu, kde jsou dodnes úlomky kostí, které se nedařilo během válečných let spálit v kremačních pecích, jáma je dnes zatopená vodou
V táboře žilo současně cca 90 000 vězňů. Kolik zde
přesně zemřelo lidí, tak se neví, je to ale minimálně 1,5 milionů a dle odhadů je to až 4,5 mil. lidí, jelikož při útěku nacisté
zničili mnoho záznamů a krematoria a plynové komory vyhodili do povětří, můžeme
konečný počet jen odhadovat.
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - Památník na místě, kde byla krematoria, plynové komory a také blok dr. Mengele, desky jsou v mnoho jazycích
Auschwitz Birkenau není tak zachovalý jako Auschwitz I, ani vás zde nečekají žádné velké expozice. To čím tohle místo návštěvníka ohromí, je jeho neskutečná rozloha a jeho propracovaná mašinérie smrti, kdy si s průvodcem projdete cestu po železničním náspu k ruinám plynových komor a krematorií. Tak jako kdysi miliony jiných, kteří zahynuli následně v komorách.
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - zděné baráky (bloky), kde spali vězni
Za zmínku stojí komplex dochované umývárny a vystavených fotek. V místě, kde působil MUDr. Mengele a dělal své známé pokusy na dvojčatech, je postaven památník. Vedle krematoria č. 2 uvidíte větší jámu v zemi, zalitou podzemní vodou, nachází se u ní čtyři černé kamenné pomníky. Do této jámy vhazovalo Sonderkommando úlomky kostí, které v pecích neshořely. Tábor je pomyslně rozdělen kolejemi na dvě části, na jedné straně stojí cihlové baráky a na druhé vidíte jen komíny a základy, jedná se o zbytky původních dřevěných baráků. Při odchodu nacisté tábor celý zapálili i s živými vězni uvnitř baráků. Tahle obrovské „pole komínů“ je obrovským mementem.
Jen taková zajímavost, v kamnech se v barácích nikdy
ve skutečnosti netopilo, protože nebylo většinou čím a navíc ta malá kamna ani
nebyla schopná tak velké budovy vyhřát.
V první řadě u brány můžete navštívit repliky dřevěného
domku, taktéž se podívat na běžné umývárny a toalety (pokud se tak dá říkat
hlubokému rigolu v zemi, který je přikryt betonovou deskou s kruhovými
otvory, nasázenými tak blízko sebe, že to je neuvěřitelné.) Ani se nechce
věřit, že se jedná už o „vylepšenou verzi“ záchodků. Původní byla jen hlubší nezakrytá
jáma - rigol, do které často někdo spadl a nebylo příliš šancí se odtud dostat
a tak nešťastník zde často nakonec zemřel.
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - barák (blok), kde spali vězni
Je krutou pravdou, že v táboře zkrátka byl každý sám za
sebe a příliš pomoci od druhých člověk nemohl čekat.
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - nápis na zdi v baráku, kde vězni spali
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - replika dřevěných baráků, kde spali vězni
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - dvůr zdánlivě obyčejný, ale zde zemřelo zejména mnoho starých, nemocných a slabých žen pomalou a vyčerpávající smrtí přímo venku na holé zemi - bez jídla, bez vody, bez ošetření... jen čekání na smrt...
Foto: tábor Auschwitz II Birkenau - vstup na dvůr odkud vedla jedna jediná cesta - po pomalé smrti do krematoria
Za sebe bych mohla říct, že i když člověk přečte mnoho knih,
vidí mnoho dokumentů a filmů na tohle téma, nic tak neumocní zážitek, nespojí
vám informace dohromady s pocity, jako právě návštěva táborů v Osvětimi.
Až na vlastní oči a na vlastní nohy pocítíte jak šílená a monstrózní (v tom
nejhorším slova smyslu) tahle celá záležitost byla.
Přečetla jsem článek najednou a abych pravdu řekla, pohltilo mě čtení natolik, že jsem si ani nevšimla, kdy mi pod rukama zmizel velký hrnek kafe. Skvěle napsáno! Hromada zajímavých faktů, poutavě podané... Klobouk dolů.
OdpovědětVymazatNad návštěvou Osvětimi už jsem přemýšlela několikrát, jen si nejsem jistá, jestli bych to vydýchala a nemusela se o tom pak bavit se cvokařem s tím, že už měsíc nemůžu spát a ječím ze spaní :-)
Bebe
Děkuji moc za krásný komentář, udělal mi velkou radost ;)
VymazatS tou úvahou, zda se tam jet či nejet podívat, to naprosto chápu ;) Já sama měla podobné období, kdy jsem věděla, že by to nebyl zrovna dobrý nápad - v tu danou chvíli.
A i dnes mám kolem sebe lidi, kteří by tam právě pro tenhle (nebo podobný) důvod nejeli..... a kteří jen nechápavě kroutili hlavou, když jsem zmínila, že k výročí svatby jsem od manžela dostala výlet do Osvětimi...... :) ..... tak to brali v lepší případě jako hodně černý humor :) .... skutečnost byla taková, že jsem si tam moc přála prostě v létě jet, tak mi to bylo splněno ;)
Nelituji toho, ale je pravda, že je to opravdu silný zážitek.....
Ja bych tam nejela - jednak bych se zhroutila a jednak muj subjektivni pocit je, ze by se z toho nemela delat turisticka atrakce. I kdyz chapu, ze by se to melo sirit, aby lidi vedeli, co bylo. Zajimalo by me, jak se k tomu stavi ti, co taborem prosli. Skoda, nestihla jsem vcera ten Hydepark.
OdpovědětVymazatVery, pokud nestihlas, záznam je v archivu české televize - odkaz zde: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark-civilizace/
VymazatJinak ty tábory dnes jsou spíš takové muzejní a pietní místo.
Já myslím, že je dobře, že ta možnost navštívit ty místa a dovědět se něco víc (pokud člověk chce), tak má smysl. Pořád lepší, než že u nás je na takovém místě prasečák, že....
Sama za sebe bych řekla, jistě to není pohodový nedělní výlet na Kokořín, ale zase jsem tam nepostřehla nějaké problémy, že by tam někdo omdlel nebo tak. Ty prohlídky jsou vedené velmi citlivě.
A k těm bývalým vězňům - což nám potvrdili i průvodci z Osvětimi a četla jsem to už i u několika bývalých vězňů v rozhovorech (a pouze cituji, protože i tak to bude znít tvrdě) - vězni nemají velkou touhu se dále setkávat a vídat víc, než je třeba kvůli různým okolnostem nezbytně nutné - protože každý, kdo v tom táboře přežil, tak přežil tak nějak na úkor jiných, ze sobectví. Teď to nemyslím nijak zle vůči nim. A je to naprosto pochopitelné. Je to sice na jednu stranu kruté, ale je to tak - prostě pokud se člověk okamžitě nezačal starat sám o sebe a pouze o sebe, neměl moc šancí přežít víc jak pár měsíců. Navíc i sami vězni vůči sobě byli dost drsní. Nikdo tam nikomu nepomáhal a nově příchozí se buď adaptovali, nebo zemřeli.
Krásná ukázka je to, kolik tam zemřelo lidí v těch odkrytých "záchodech" - protože jim nikdo nepodal ruku... A bylo jich tam 100 ...
Byla to těžká doba, divné místo a neodvažuju se ty lidi vůbec soudit, ale jen píšu, co jsem už vícekrát četla a slyšela přímo od zdroje.....
Dobrý den,chthěl bych se zeptaaa na cestu autem,když pojedeme sami,tak i když nemužeme mít pruvodce,je možné zapujcit si sluchátka.A jeste se zeptam je lepsi jet teda sami nebo jako zajezd,děkuji
OdpovědětVymazatNevím, zda je to ještě aktuální, ale ano, když jede člověk sám autem, tak i tak může mít průvodce a sluchátka pak má v rámci prohlídky s průvodcem.
Vymazat